Úvodní stránka. 
Česky In english
Přihlásit se přes: Facebook

Kapitán s píšťalkou

titulní obrázek

6.11.2019 od Zdenka Kölblová, 59x přečteno

páté kolo BALLH 2019/20

Naskakuju za vámi do pátého kola letošního už rozjetého ročníku a jsem ráda, že se po těch hrůzostrašných (ne)plánech na konci loňské sezóny zase setkáváme. Přes léto došlo k nějakým drobným, vesměs dobrým změnám, na druhou stranu nejsou tu už s námi hráči, z nichž většina nám bude chybět. Ale to je samozřejmě život a ten jde dál, budeme rádi vzpomínat a snad si oni občas vzpomenou také. A sice opožděně, ale přece vám všem přeju co nejparádnější sezónu.

 

Tento víkend byl poměrně klidný bez většího překvapení. V sobotu tentokrát později večer než bývá obvykle zvykem vyzvala Toyota Dražovice stojící aktuálně na prvním místě tabulky. Očekávala se velká bitva, ale očekávání úplně nebyla naplněna.
Zápas rozhodně začali lépe Dražovičtí, vrhli se na soupeře po hlavě a úvodních pár minut je přehrávali, byli viditelně lepší i na koncovky a střely. V šesté minutě překoval Ivo Dumišinec poměrně snadno Radima Protivínského, situace na ledě byla v tu chvíli dost jednoznačná.
Ale v dalším průběhu zápasu se Toyota čím dál více vzpamatovávala, nejdříve přišli ke slovu obránci a po nich se zvedl i útok a Dražovicím nastaly krušné časy. Přibližně od poloviny první třetiny obránci Toyoty zabetonovali svoje pásmo a málokdy se soupeřům podařilo ohrozit Radimovu branku a když už, tak Radim se znovu nedal. Na druhé straně ovšem měl Vláďa Schreiner mnohem víc práce, i přes svoje umění a podporu svého týmu skončil nakonec za jeho zády puk sedmkrát (i když v poslední třetině už se dohrávalo trochu laxněji).
Zápas uběhl rychle, byl plný pěkných akcí a dalo se na hru pěkně koukat. Toyota vítězstvím 7:1 zastavila Dražovice v jejich dosavadní neporaženosti a těšíme se, jak se bude sezóna vyvíjet dál.

 

Dostáváme se k vysvětlení lehce tajemného nadpisu dnešního článku. V neděli dopoledne jsme se octli v mimořádné situaci, na kterou nejsme v BALLH až tak úplně připraveni, vlastně by se dalo říct, že na ni nejsme připraveni vůbec. Rozhodčí nám uvízli v nedělní dopolední dopravní špičce. Občas se stane, že se opozdí jeden, ale že by nedorazil žádný, to za svého dlouholetého působení v lize nepamatuju.
Problém se podařilo vyřešit díky zdravému rozumu a sportovnímu přístupu všech aktérů na ledě. Kapitán Židenic se nabídl, že se role sudího ujme a soupeři s tím souhlasili. Převlékl se do zeleného dresu, vyfasoval zánovní píšťalku a mohlo se začít o významnou chvíli dříve, díky které jsme nakonec stihli v pohodě dohrát celý zápas. Jiří Irein se svého několikaminutového úkolu zhostil se ctí a až jednou pověsí hokejku na hřebík, možná ho na ledě čeká ještě další zajímavá kariéra :)
Teď už ale k zápasu. Těsně před příchodem oficiálních pánů v pruhovaném na konci páté minuty otevřela JB Stavební skóre a v úvodu zápasu byla aktivnější. Pak Raubíři zabrali a po trefách Viléma Juráně a Jiřího Ireina skončila první třetina jejich jednobrankovým vedením.
Druhá třetina byla velmi vyrovnaná, Žideniční přidali ještě jednu branku, ale JBS statečně srovnala a do poslední části jsme vstupovali s dočasnou remízou. V 38. minutě zvyšoval Jakub Jirouš krásným bekhendem na 4:3, ale hned za chvíli potom využila JBS své přesilovky a v jejím samotném závěru skórovala po akci Radima Kučery a Jana Tobiáše. Opět vyrovnáno a zdálo se, že se JBS natahuje po prvních letošních bodech.
Situace se pro Židenice ještě více zkomplikovala, když byl ve 44. minutě vyloučen jejich obránce a JBS dostala šanci na další přesilovku. Během ní se ale uvolnil Vilém Juráň a v oslabení překonal Michala Miloše prakticky v bez odporu obrany. Hattrick završil Juráň o dvě minuty později a zbytek zápasu se už dohrávalo.
Žideničtí Raubíři zvítězili 7:4 a tyto tři body je vynesly na první místo aktuální tabulky.

 

Přestože většina bojovníků z předchozích dvou zápasů nechala na ledě srdce i duši, nejpohlednější utkání víkendu jsme viděli až nakonec. V neděli v poledne se proti sobě postavili Crocodiles s Ivančicemi a bylo to hezké, bojovné a napínavé až do konce. A nejvyrovnanější.
První třetina se lépe vyvedla Krokodýlům, vybojovali si v ní dvoubrankový náskok. Ve druhé třetině Ivančické nakopla proměněná přesilovka, potom zabrali, našli na soupeře recept a podařilo se jim vyrovnat a udržet skóre. Třetí třetinu jsme začínali za stavu 4:4 a opět to byli hosté, kdo měli první slovo. Gólem Marka Koblížka se dostali do vedení, ale Krokodýli odpověděli v zápětí a do minuty potvrdili, obě situace připravil Petr Tošnar, nejproduktivnější hráč zápasu.
Za stavu 6:5 pro Crocodiles jsme se blížili pomalu k závěru, ale do posledního hvizdu bylo ještě daleko. Opakovala se téměř stejná situace jako v předchozím utkání, ve 43. minutě Ivančice v oslabení proměnili svou nevýhodu nekompromisním úspěšným únikem Libora Kouřila. Bylo opět srovnáno a ačkoliv se Krokodýli v posledních minutách zakousli do zápasu zuřivě, na skóre 6:6 se už nic nezměnilo.
Hvězdou následných nájezdů byl opět Libor Kouřil, který jako jediný proměnil a vybojoval tak pro Ivančice pěkné dva body, Crocodiles se tak museli spokojit s jedním.

 

Ještě krátké shrnutí čísel - jak je již uvedeno výše výše, po tomto hracím víkendu jsou na čele tabulky Žideničtí Raubíři s náskokem jednoho bodu na Dražovice. Tabulku střelců vede po skvělém výkonu v závěru posledního utkání Libor Kouřil z Ivančic a v čele tabulky kanadského bodování je díky pěti bodům opět z aktuálního zápasu Petr Tošnar z Crocodiles.

 

A málem bych zapomněla na to skoro nejdůležitější – poděkovat fanouškům :) u Toyoty už jsme zvyklí, ale i na další zápasy přišli a objevilo se i několik nových tváří. Doufám, že všem nadšení vydrží a společně si letos užijeme spoustu parádního hokeje.